Bílkovo odvolání by znamenalo chaos. Nikoli, Bílek už měl odejít dávno. Dva protichůdné názory zastávali minulý týden reportéři MF DNES. Jak polemika dopadla?
Michal Bílek - trenér české reprezentace.MF DNES
30. srpna vyšel první díl polemiky dvou fotbalových reportérů MF DNES. Jan Palička v něm hájil Bílkovo setrvání. Filip Saiver řekl, že odvolání mělo přijít už dávno.
Další díl přišel 3. září, tedy těsně před reprezentačním utkáním Skotsko-Česká republika. Poslední díl polemiky pak vyšel 5. září, tedy poté, co český tým vydřel výsledek 2:2.
Zde je polemika v pořadí, jak texty vyšly:
Polemika číslo 1: Je správné, že tým na Skoty vede Bílek?
NE
Filip Saiver fotbalový reportér MF DNES:
Klišé mají kořeny v pravdě, právem se tedy říká, že kdo chce zapalovat, musí sám hořet. Michal Bílek by byl ozdobou každého sboru hasičů: oheň se ho lekne a zhasne raději sám.
Tým se pod Bílkem rozpadá, proto už u něj nemá být. Je smutné a nepochopitelné, že to až na výjimky nechce nikdo ze zodpovědných vidět: je prý hazard „přepřahat“, v tom si notují i s většinou expertů.
Internacionál Vízek po Norsku řekl, že tým je v rozkladu, hráči si neumějí přihrát, ale Bílka že by nechal. Uf, to je ale protimluv! Jako říct, že chcete dál jezdit s řidičem, jenž si neví rady s rozhašeným vozem.
Kdy jindy byl vhodnější čas na změnu než po propadáku v Norsku, jenž ukázal, že Bílek nemá hráčům co dát. Mnohem větším hazardem než odvolání je nechat u tápajícího týmu bezradného muže. Prodlužování agonie se vymstí, nezávisle na výsledku ve Skotsku.
Odvolání by nebylo zbrklé: kouč měl dost času na práci, a třebaže poctivě pracoval, dokázal velmi málo (což je vlastně tristnější, než kdyby poctivě nepracoval).
Ze všeho nejvíc tým potřebuje nový impulz, ten by s novým trenérem automaticky přišel. I kdyby to byl jediný důvod změny, je naprosto zásadní.
S Bílkem totiž nejspíš nepřijde nic, pouze další trápení. Kouč dál poctivě pracuje, jenže přesčas: unavený, vyčerpaný, prázdný.
ANO
Jan Palička fotbalový reportér MF DNES:
Neříkám rezolutní ano. To ano je vyřčené s lehkým třesem v hlase.
Michal Bílek dovedl sám sebe i národní mužstvo na hranu hluboké propasti. Balancuje na srázu, který se mu drolí pod nohama. Ze šestnácti zápasů vyhrál jen pětkrát, úspěšnost má čtyřicetiprocentní. Tak mizerná čísla neměl žádný z reprezentačních trenérů už téměř padesát let.
Je to statistický fakt, který nelze ničím okecat.
Přesto chci Bílkovi věřit.
Naposledy. To hráči totiž hazardují s osudem českého fotbalu. To oni by se měli probudit. Ve světovém žebříčku se propadli pod Burkina Faso a Bělorusko, Jamajka a Venezuela se jim přiblížily.
Na tak podřadné úrovni se chtějí předvádět? Pokud ano, budou český dres jen ztrapňovat. Nevěřím, že výběr kolem kapitána Rosického v sobě ztratil veškerou ctižádost, hrdost a čest.
Jistě, trenér Bílek má podstatný díl viny na současné krizi, ovšem lze pochopit, že ho šéfové českého fotbalu podrželi. To poslední, co by tým před klíčovou kvalifikační bitvou ve Skotsku potřeboval, by byla panika. Výměna trenéra by mužstvo mohla poslat do chaosu.
Co kdyby nový muž rozmetal i zbytek toho dobrého, co v reprezentaci zůstalo? I to se klidně mohlo stát. Byl by to ještě větší risk než Bílka u mužstva nechat.
Polemika číslo 2: Je čas, aby se fanoušci začali modlit?
ANO
Filip Saiver, fotbalový reportér MF DNES:
O boží existenci mě spíš než Aljoša Karamazov přesvědčil Pavel Nedvěd: záložník měnil názory na cokoliv, jednou chtěl reprezentovat, pak zase dvakrát ne, jen ve víře byl pevný, přesvědčit takového vrtichvosta mohl svou silou pouze Bůh.
Tím máme – haleluja! – největší záhadu lidstva vyřešenou a směle nasměrujme modlitby do Glasgowa. A proč by ne? Modlit se lze i za větší nesmysly, než je fotbal (například za zákaz antikoncepce či za posmrtný život), navíc pro dnešní utkání je kmodlitbám speciální důvod.
K Bohu se člověk často upíná právě ve chvílích beznaděje, a to je přesně nynější případ.
Kdo tvrdí, že hráči i trenér jsou bídní, přehání tak, až má pravdu – a co v takové šlamastyce pomůže? Ne, nepomůže Jaroslav Hřebík, nýbrž Bůh, byť tyto dvě postavy i vcelku inteligentní jedinci v poslední době zaměňují za jednu.
Takže záleží-li vám na českém fotbale, poklekněte nebo natočte čelo k Mekce, nadechněte se a spusťte „Ó pane!“ a tak dál, dejte si záležet.
A doufejte zároveň, že Bůh není Kelt a že vyvoleným národem nejsou dudáci v sukních.
Protože jestli jsou, půjdou dnes čeští fotbalisté k čertu. Nepomůže jim ani svěcená voda a s vyhlídkami na Euro bude...
Amen.
NE
Jan Palička, fotbalový reportér MF DNES:
Budiž. Jste-li zvyklí se pomodlit před každým zápasem podobně jako známý plzeňský fanoušek Čámrs, který chodí vždycky v den utkání Viktorie Plzeň do kostela, odříká si tichou modlitbičku a vhodí dvacku do kasičky. Čámrsovi to poslední roky vychází, Plzeň šlape.
Ale proč by dnes museli do kostela spěchat ostatní?
Před reprezentační bitvou ve Skotsku není k modlení důvod.
V předchozích dnech jsme se s kolegou Saiverem hádali o to, kdo by měl chytat a hrát v útoku, přeli jsme se o budoucnost trenéra Bílka, dnešní polemika je spíš oddechová. I když...
Pokud se reprezentanti probudí z otupělé kocoviny a kouč Bílek ukáže, že je víc než jen zachmuřeným patronem bez strategie, pomalu se od zítřka můžeme bavit o tom, na koho by Češi mohli narazit v listopadové baráži. Promrhat druhé místo by zavánělo kolosální ostudou.
Čechům stačí neprohrát, což by měli zvládnout. Skotsko už dávno není postrachem, v Praze nepřelezlo půlící čáru a nejlepší kluby Rangers, Celtic i Hearts padly už v předkole Evropské ligy. Těžko se dnes Skotové změní v Barcelonu.
A já? Modlit se nebudu, jsem ateista. Jako fanoušek českého fotbalu však budu polichocen, pokud se národní tým dostane popáté za sebou na Euro. Bílkův tým to musí zvládnout bez pomoci shůry.
Závěr polemiky:
Filip Saiver, fotbalový reportér MF DNES:
Dobré vojáky vede neschopný generál...
Kdybych chtěl být samolibý, napsal bych: Vidíte, já to říkal...
Už před zápasem ve Skotsku jsem tvrdil, že kouč Bílek nemá u národního mužstva být. Výkon to potvrdil, navzdory remíze.
Kdybych chtěl být sentimentální, napsal bych: Je mi líto českých fotbalistů.
Je pochopitelně pravda, že generace Nedvědů a spol. už místo fotbalu sbírá drahé hodinky či francouzská vína, ale je nesmysl, že kvality současných hráčů jsou pod hranicí nejlepších 16 týmů v Evropě. Pod Bílkem pod ní bohužel být mohou.
Víceméně dobří hráči působí pod jeho velením jako armáda neschopného generála: má vcelku dobré zbraně, ale potuluje se s nimi bezradně trávou, neumí je použít, a tak doufá, že ji spasí náhodný výstřel, a bojí se, že ji skolí nepřítel, jenž by musel být za normálních okolností vyřízen.
Z průměrné generace může být kvůli Bílkovi generace ztracená - vážně to nikdo ze zodpovědných lidí nevidí? Pak jsou podobni muži padajícímu z mrakodrapu, který si u každého patra, jež míjí, říká: Ještě dobrý, ještě dobrý...
Náraz na dlažbu je nevyhnutelný, jen to pleskne. Bezvládní vládci fotbalu se raději dětsky chlácholí sobotním bodem.
Kdybych chtěl být ironický, napsal bych: Kdyby porážka se Skoty vedla k Bílkově odvolání, český fotbal by na ní vydělal víc než na remíze, byť tak důležité.
Jan Palička, fotbalový reportér MF DNES:
… generál, který by měl odejít. Hájení skončilo
Sobotní remíza v Glasgow je důležitý krok k listopadové baráži.
Ještě mnohem důležitější by bylo dosadit k reprezentaci muže, který národní tým vyvede z baráže na mistrovství Evropy.
Nevzhledný chomáč, do něhož se národní tým proměnil během dvou let pod Michalem Bílkem, potřebuje nového šéfa.
Ještě před týdnem jsem se přitom kouče zastával. Napsal jsem, že „horší bilanci sice reprezentační trenér neměl už téměř 50 let, přesto... Chci Bílkovi věřit. Naposledy.“
Už nevěřím, doba hájení skončila.
Poslední špetka víry vyprchala v zápase, ze kterého bolely oči, byť z něj přiletěl zlatý bod.
Pod současným vedením nemá mužstvo čím překvapit. Ani rozestavením, ani vymyšlenou strategií, natož pohledným fotbalem. Snaha a chuť se utápí v krkolomnosti a důvěřovat utrápenému útočníkovi Barošovi se jeví podobně jako prosit vyprahlou Saharu o doušek vody.
Celý týden před zápasem jsme se na těchto stránkách přeli s kolegou Saiverem o zásadní otázky kolem reprezentace. Ta vůbec první zněla: Je správné, že tým na Skoty vede Bílek?
Já odpověděl ano, protože jsem se obával, že výměna trenéra by Čechy mohla zavést do fotbalového chaosu.
Odpověď měla znít ne, protože Češi už v chaosu jsou.
