O teroristickém útoku z 11. září 2001 na Ameriku jsem se dozvěděl někdy po třetí hodině odpolední našeho času. Tu scénu si pamatuji velmi dobře - historické události se ostatně vyznačují právě tím, že si lidé přesně pamatují, co v tu chvíli dělali a jak se o ní dozvěděli.
Titulní strana MF DNES z 12. září 2001.
Tehdy, před deseti lety jsem pracoval v redakci Lidových novin a kolegové mě zavolali, abych se podíval na televizi. Přišel jsem a viděl: na obrazovce hořela jedna věž newyorského World Trade Center, prý do ní narazilo letadlo. CNN tehdy ještě hlásila, že mohlo jít o malé sportovní letadlo.
Běžel jsem zpátky do své místnosti a věren své sýčkovací nátuře začal křičet na kolegy, aby se podívali na televizi; že se neví, o co jde, ale že bych řekl, že jde o teroristický útok.
Se sýčkováním jsem ovšem přestal, když jsem viděl v přímém přenosu, jak druhé letadlo naraží do druhé věže.
Paradoxní bylo, že jen den před tím jsem se vrátil z dovolené v USA - v New Yorku jsme se svými kamarády nebyli, ale je fakt, že jsme zvažovali i pozdější odlet. Pak bychom do Big Apple určitě jeli.
Nejen v mojí tehdejší redakci, ale v redakcích všech českých médií, alespoň co vím, vypukl řízený chaos. Většina toho, co mělo v novinách podle ranních plánů ten den vyjít, se buď vyhazovala, nebo zcela zmenšovala. Konaly se horečnaté mimořádné porady, běhalo se, křičelo - a hlavně psalo.
Naše pracovní nasazení ovšem nebylo nic proti tomu, co zažívali američtí reportéři - jak o tom mnozí z nich později vyprávěli. Dodnes obdivuji, jak chladnou hlavu zachovali, přestože šlo o útok na jejich zemi a přestože někteří ani nemuseli vědět, zda jsou jejich blízcí v pořádku.
MF DNES vyrobila speciální vydání, které se distribuovalo ještě 11. září 2001. A logicky události věnovala své regulérní vydání 12. září - a vydání dalších dnů.
Můžete si je prohlédnout a vzpomínat na to, co jste v ten dělali - stačí kliknout zde.
Michal Musil, zástupce šéfredaktora MF DNES
