Deník se totiž za posledních dvacet let změnil několikrát. Tyto změny si můžete prohlédnout v následujícím příspěvku - na starých titulních strankách, které informují o velkých historických událostech, i kauzách, které MF DNES odhalila a které bezpochyby ovlivnily následující dění.
Podívejte se tedy na dějiny, jak je zaznamenaly stránky MF DNES (některé z nich jsou opravdu staré, tak staré, že nejsou v elektronické podobě a musely se znovu naskenovat - jejich načtení v pdf proto může někdy trvat déle) .
Podívejte, jak list zaznamenal války, terorismus, volby či soupeření i přátelení Klause a Zemana. A podívejte se také, jaké změny přicházejí teď (interaktivní prohlížení stránek NOVÉ MF DNES zde).
b
Jak šel čas titulní stranou MF DNES
b
První z titulních stran je stará téměř dvacet let. Je to stránka informující o výsledcích prvních svobodných voleb po obnovení demokracie v Československu, které se konaly v červnu 1990. |
|
Druhá titulní stránka je už z doby, kdy se svobodné Československo rozpadalo. V listopadu 1992 schválil parlament tehdejšího společného státu ústavní zákon, který federaci rozpouštěl. Pokojné rozdělení Československa ostře kontrastovalo s krvavým násilím, jež ve východní Evropě provázelo vznik jiných samostatných států. |
|
V roce 1996 přišly první volby, které dopadly jinak, než se čekalo a předpovídalo. Ačkoli průzkumy i novináři věštili jasné vítězství dosavadní středopravé koalice, podceňovaná sociální demokracie Miloše Zemana překvapivě zabodovala. Získala tolik hlasů, že Václav Klaus byl schopen sestavit pouze menšinovou vládu opírající se o podporu 99 hlasů v Poslanecké sněmovny. Opozice tvořená Zemanem, komunisty a Sládkovými republikány měla 101 hlasů. |
|
Nestabilní období druhého Klausova (menšinového) kabinetu vyvrcholilo krizí koncem roku 1997. MF DNES zjistila, kdo se skrýval za falešnými sponzory Občanské demokratické strany a přinesla také zprávy o tajném kontu ODS v cizině. Tyto informace se staly bezprostřední rozbuškou, která způsobila odchod Václava Klause z premiérského křesla, pád vlády a rozpad vládnoucí koalice a rozdělení ODS. |
|
O několik měsíců později přišly předčasné volby, které opět nedopadly tak, jak mnozí předpovídali. Klaus a jeho ODS výrazně a překvapivě zabodovala. Vítězný Miloš Zeman se sice pokusil vytvořit většinovou vládu levého středu, ale pro tento plán nezískal dostatečnou podporu menších stran. Objevil se tedy nový šokující plán: Zeman uzavřel dohodu, tak zvanou opoziční smlouvu se svým, do té doby úhlavním nepřítelem Klausem. Vznikla menšinová sociálnědemokratická vláda tolerovaná občanskými demokraty. |
|
Krátce po vstupu do NATO v roce 1999 se Češi najednou ocitli v historicky prvním ozbrojeném konfliktu této Aliance. Letouny NATO zaútočily na Jugoslávii - důvodem byla snaha zabránit etnickým čistkám a vyhánění kosovských Albánců Srby. |
|
Devadesátá léta omezených válek a současně nadějí v lepší svět po pádu komunismu ukončilo symbolicky 11. září 2001. Islámští fanatici unesli civilní letadla plná pasařérů a narazili s nimi do mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a do budovy Pentagonu, amerického ministerstva obrany ve Washingtonu DC. Zahynulo několik tisíc lidí a tématem americké i světové politiky se stal "boj proti (islamskému) terorismu". |
|
Po porážce ODS ve sněmovních volbách roku 2002 to vypadalo, že Václav Klaus v politice končí. Koaliční vláda levého středu a především její nejvýznamnější člen, sociální demokracie se ovšem nedokázala dohodnout na společném kandidátovi, který by převzal křeslo po odcházejícím prezidentovi Václavu Havlovi. A tak se Václav Klaus, tehdy už jen čestný předseda ODS vrátil - parlament jej zvolil novou hlavou státu. |
|
V roce 2003, v rámi války proti teroru zaútočili Američané a jejich spojenci na Irák ovládaný diktátorem Saddámem Husajnem. Husajn měl za sebou mnoho zločinů, nakonec se ale ukázalo, že nedisponoval žádnými zbraněmi hromadného ničení, což bylo oficiální zdůvodnění války. |
|
Česká republika se ovšem v té době připravovala na vstup do Evropské unie. V létě 2003 se konalo referendum o vstupu do tohoto klubu bohatých evropských států. Deník MF DNES tehdy vyzval své voliče, aby hlasovali ANO pro vstup do Evropské unie. Češi vstoupili do Unie hned následující rok. |
|
V lednu 2005 odhalila MF DNES nesrovnalosti ohledně toho, odkud vzal tehdejší předseda vlády Stanislav Gross finance na svůj byt na pražském Barrandově. Deník vypočítal, že si na byt nemohl vydělat ze svého oficiálního platu, který jako politik pobíral. Gross měnil vysvětlení, odkud peníze na bydlení získal, a jeho pozice se stávala stále méně udržitelnou. O několik měsíců později byl nucen rezignovat. |
|
Ještě v létě 2005 se zdálo, že Občanská demokratická strana je - po mnoha letech vlády sociální demokracie - na cestě k jasnému volebnímu vítězství. Nový předseda vlády a šéf ČSSD Jiří Paroubek však překvapil a z volební kampaně udělal napínavý souboj. Volby v červnu 2006 dopadlo bezprecedentní remízou. Socialisté spolu s komunisty měli 100 hlasů, takže nebyli schopni sestavit vládu, strany pravého středu a zelení měli také 100 hlasů. |
|
V září 2008 zveřejnila MF DNES záznamy policejních odposlechů ze spisu Krakatice, které dosvědčovaly, že významný politik ODS, v té době ministra vnitra Ivan Langer, loboval začátkem století pro mocného podnikatele, který současně úzce spolupracoval s kmotrem pražského podsvětí Františkem Mrázkem. Ačkoli Langer skutečně nemusel o vazbách na podsvětí vědět, podnikatel a kmotr o něm a jeho pomoci často hovořili, říkali mu "Íčko" (články ke spisu Krakatici zde). Pár týdnů po zveřejnění tohoto příběhu přijala sněmovna návrh zákona zpracovaného jedním z poslanců ODS. Zákon, známý nyní jako "náhubkový zákon", zakázal novinářům zveřejňovat policejní odposlechy pod hrozbou vězení a vysoké pokuty (souhrn článků zde). |
|
V listopadu 2008 zvolili Američané poprvé v dějinách prezidentem muže černé pleti Baracka Obamu. Protože ještě půl století předtím museli Afroameričané bojovat za rasovou rovnoprávnost, šlo o skutečně historickou událost - a to bez ohledu na to, jaký má kdo názor na konkrétní Obamovu politiku. Redakce MF DNES připravovala tuto titulní stranu ještě v době, kdy se nevědělo, jak volby dopadnou - výsledky byly kvůli časovému posunu zveřejněny až hluboko po uzávěrce novin. |
A konečně zde vidíte stránky nové MF DNES. Změna, kterou deník 22. března 2010 projde, zajisté nemá nějaký světodějný význam, z hlediska "malých dějin" tohoto deníku však vcelku významná je:
- Grafické změny usnadní zpracovávat témata do hloubky - tak, aby články šly dále, za rychlé internetové a televizní zpravodajství, aby přinášely informace, která odhalují dění za oponou, zkrátka investigativní žurnalistiku.
- Kromě odhalování událostí "za oponou" klade nová MF DNES velký důraz na zpravodajství z regionů: regionální zprávy budou vždy od úterý do soboty vycházet už v druhém sešitě.
- Vznikne také velký sešit ekonomického zpravodajství a praktických informací pro spotřebitele, bude vycházet čtyři dny v týdny.
- A čtyři dny v týdnu bude vycházet sportovní sešit s vlastní titulní stranou.
Více stránek nové MF DNES si můžete prohlédnout zde.
Reakci na některé diskutující pod tímto příspěvkem čtěte zde.
Michal Musil, zástupce šéfredaktora MF DNES