O co jde? Miluji, znám nazpaměť a v těžkých chvílích si na kuráž opakuji slavnou pasáž Churchillova projevu; jednu z těch promluv, jíž formuloval program boje proti nacistům. „Budeme bojovat na plážích, budeme bojovat na přistávacích dráhách... NIKDY SE NEVZDÁME,“ řekl Churchill v roce 1940 tváří v tvář hrozbě německé invaze na britské ostrovy.

Tuhle větu jsem Britům záviděl a dlouho pochyboval, zda ji kdy nějaký Čech v podobné situaci vyslovil. Pochybnosti však nebyly správné – i když ona slova nevyřkl politik, ale právě jeden z parašutistů, co zabili Heydricha. A co více, pronesl ji tváří v tvář fyzické smrti. „Jsme Češi! NIKDY SE NEVZDÁME, slyšíte? Nikdy!“ ozvalo se z krypty pražského kostela v roce 1942 při boji s německými vojáky krátce předtím, než se parašutisté zastřelili, aby nepadli do zajetí.

Jakou odvahu ti muži museli mít. A jakou měli sílu a přesvědčení, že udělali správnou věc a že stojí na té správné straně...

A na správné straně rozhodně stáli. Přijde mi ukrutně nespravedlivé, jak se s jejich odkazem po válce zacházelo. Komunistická propaganda je odsuzovala a ovlivnila tím spoustu lidí. Prý šlo o nesmyslnou akci, která způsobila jen zabíjení nevinných a rozbití (komunistického) odboje. Přitom to byla  nejzdařilejší operace podobného typu v Evropě. Kvůli atentátu západní velmoci konečně uznaly Československo v předmnichovských hranicích, avšak hlavně byl zabit Heydrich, chladný zabiják, architekt vyvražďování evropských Židů a současně muž natolik inteligentní, že kdyby žil, mohla se druhá světová válka vyvíjet jinak (a pro nás hůře).

Když už se dnes v salonech sociální demokracie mluví o českých komunistech jako o chlapcích a děvčatech, s nimiž se nakonec dá vládnout, rád bych věděl, jak vlastně ti komunisté nyní na atentát nahlížejí. Přijde jejich vůdce Vojtěch Filip s nějakým projevem u pomníku parašutistů, kde je uzná a omluví se za to, jak na ně jeho předchůdci plivali?

Jestli ne, půjde jen o další potvrzení, jací jsou komunisté pokrytci. Na (dnešní) Německo řvou, pokud se jim to hodí, ale kašlou na skutečné hrdiny, kteří něco dělali, když šlo o krk.

Prostě ti hrdinové nebyli rudí.

Michal MusilMusil_maly.jpg